varan
varan
Varan
Varan komodský (Varanus komodoensis) |
||||||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Varan (Varanus) je podle některých názorů (Lee et al. 1998, Vidal et al. 2012) jediným recentním rodem monotypické čeledi varanovití (Varanidae), podle jiných názorů (Estes, de Queiroz a Gauthier 1988, Conrad et al. 2008, Gauthier et al. 2012) do zmíněné čeledi patří ještě rod varanovec (Lanthanotus) s jediným recentním druhem varanovec bornejský (Lanthanotus borneensis). Rod varan zahrnuje cca 70 druhů ještěrů se štíhlým tělem, dlouhýma silnýma nohama a velmi dlouhým ocasem. Patří mezi ně největší v současnosti žijící ještěři - varan komodský (Varanus komodoensis), varan Salvadoriův (Varanus salvadorii) a varan obrovský (Varanus giganteus).
Obsah
[skrýt]- 1 Pojmenování
- 2 Morfologie
- 3 Velikost
- 4 Rozšíření
- 5 Biotop
- 6 Potrava
- 7 Způsob života
- 8 Rozmnožování
- 9 Chov v teráriu
- 10 Varani a lidé
- 11 Systematika
- 12 Literatura
- 13 Související články
- 14 Externí odkazy
Pojmenování[editovat | editovat zdroj]
Když v roce 1768 rakouský učenec Joseph Nicolaus Laurenti popsal varana skvrnitého, první známý druh varana, domníval se, že slovo "varan" souvisí s varováním (něm. warnen) a dal mu jméno monitor (lat. "ten, kdo varuje"). Toto jméno, které je kvůli síle, agresivitě a výraznému syčení varanů celkem opodstatněné, se ujalo v některých jazycích včetně angličtiny (monitor lizard). Ve skutečnosti pochází slovo varan z arabštiny, kde se varan pustinný nazývá waral (ورل)
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Tělo varanů je poměrně robustní a svalnaté, hlava malá, dopředu se zužující, krk dlouhý, ohebný, ocas bičovitý, nelámavý, někdy opatřený ostny. Silné končetiny jsou zakončeny pěti prsty s dlouhými zakřivenými drápy. Tělo je pokryté silnou kůží s drobnými, drsnými šupinami. Oči jsou chráněny pohyblivými víčky, zuby jsou dlouhé, zahnuté. Od jiných ještěrů se odlišuje stavbou jazyka, který se skládá ze dvou částí - masité silné pochvy jako základny a z ní se vysunující dlouhé tenké části, na konci hluboce rozeklané.Varani mají takzvaný nedokončený růst, což znamená že rostou po celý život.Sliny některých varanů obsahují toxické látky, které brání srážení krve.
Velikost[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o středně velké až velké ještěry, dorůstající délky těla od 23 cm u australského druhu Varanus brevicauda do 470 cm u druhu Varanus salvadorii. Nejmohutnějším druhem je varan komodský Varanus komodoensis, dorůstající délky 310 cm a hmotnosti až 150 kg
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Varani obývají subtropické a tropické oblasti Afriky, Asie, Austrálie a Oceánie. Nejvíce na severu se vyskytuje varan pustinný ((Varanus griseus), jehož rozšíření zasahuje do Kazachstánu, naopak nejjižněji se vyskytuje varan Gouldův (varanus gouldi) z jižní Austrálie. Předpokládá se, že centrem jejich evoluce byla Afrika a Indie.
Biotop[editovat | editovat zdroj]
Varani obývají nejrůznější prostředí od bažin, přes tropický deštný prales a savany až po pouště a polopouště. Najdeme mezi nimi druhy stromové (např. varan smaragdový (Varanus prasinus)), skalní (např. varan ostnoocasý (Varanus acanthurus)), pozemní (např. varan komodský (Varanus komodensis)) i vodní (např. varan mangrovový (Varanus indicus)).
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Téměř všechny druhy varanů jsou masožravé. Menší druhy varanů loví především hmyz, případně měkkýše, větší se živí obratlovci včetně savců, až do velikosti menších kopytníků. Varan komodský je údajně schopen ulovit i vodního buvola. Vodní a bažinné druhy loví především ryby. Výjimkou je filipínský varan druhu Varanus olivaceus se živí plody palem a suchozemskými plži. Některé druhy, např. varan skvrnitý (Varanus salvator) žerou i odpadky nebo trus různých živočichů. U některých druhů varanů byl zaznamenán kanibalismus.
.